Závodní běžky, race běžecké lyže

Závodní běžecké lyže se od klasických turistických v mnohém liší, i když to na první pohled nemusí být znát. Především jsou užší: na šířku měří nejčastěji 44 nebo 45 milimetrů, tedy o celý centimetr méně než běžky turistické, a také jsou více než o polovinu lehčí. Tyto parametry mají proto, aby byla co nejlépe rozložena váha a tím i zoptimalizována rychlost běžkaře.

Závodní běžky musí splňovat několik základních kritérií, důležitých pro optimální výkon.
Je třeba, aby dobře držely ve stopě, měly perfektní skluz a odraz. Zároveň musí být uzpůsobené i k tomu, aby byly výborně ovladatelné i mimo stopu, což je důležité ve sjezdech a zatáčkách. Také je důležitá jejich pevnost i s ohledem na co nejnižší hmotnost a musí dobře tlumit vibrace.
K realizaci těchto požadavků pomáhají následně zmíněné speciální materiály.

Jádro závodní běžecké lyže bývá zhotoveno ze speciální tvrzené pěny, nebo z dřevěné voštiny. Jádra bývají vyrobena z více druhů dřeva nebo i z kombinace dřeva a jiného materiálu a jejich konstrukce musí být co nejlehčí, mají tedy až osmdesátiprocentní podíl vzduchu, což je docíleno různými technologiemi zpracování - materiál má podobu včelího plástu nebo disponuje mikroskopickými vzduchovými komůrkami.
Plášť lyže je vyroben z tvrzených uhlíkových kompozitů - karbonu nebo kevlaru.
Skluznice bývá jednou z nejdražších částí lyže. Je vyrobena z prvotřídního polyethylenu, obsahujícího další přísady, nejčastěji grafit a u nejmodernějších běžek různá nanovlákna. Podle druhu sněhu je skluznice upravována diamantovou bruskou, která vytvoří její povrch vhodný pro jízdu na tom kterém typu sněhu. Tvrdost lyže ovlivňuje použití různých materiálů pro jejich vyztužení. Nejčastěji to bývá opět karbonové nebo nanovlákno o různé tloušťce.

Množství grafitu ve skluznici a také její struktura určují, k jakému typu závodních běžek se lyže řadí.
Základní typy jsou dva - pro teplejší a studenější podmínky, respektive pro pevnější a měkčí sníh. Každý z těchto typů se vyrábí ve třech variantách, a to měkké, středně tvrdé a tvrdé, které jsou určeny závodníkům o různých hmotnostech. Samozřejmostí je rozlišení lyží podle techniky.
Pro klasickou bývají lyže měkčí, užší a delší a pro volnou techniku o něco kratší, širší a tvrdší.

Techniky výroby závodních běžek se samozřejmě liší i podle výrobců. Každý z nich používá vlastní materiály a různé druh úprav a profilů, ale v zásadě všechny špičkové závodní lyže jsou na stejné úrovni. To znamená, že neprohloupíte, ať už si pořídíte jakoukoli značku; o kvalitě rozhoduje především cena, velmi dobré závodní běžky se pohybují kolem deseti tisíc korun.

Do čela produkce závodních běžek se v současné době staví jasně žluté lyže značky Fischer. Výrobce nabízí šest druhů odlehčených jader z různých druhů dřeva, karbonových vláken a jiných speciálních materiálů, při jejichž konstrukci se inspiroval zkušenostmi při výrobě letadel.
Dále značka uplatňuje nejrůznější patentované materiály a úpravy podle typu lyží, třeba karbonové špice a zakončení, speciální úpravu skluznice pro stoupání nebo nově špici s otvorem snižujícím odpor vzduchu. V poslední době také spatřujeme čím dál více fischerek spolu s jejich majiteli - závodníky na stupních vítězů.
Pozadu nezůstávají ani ostatní výrobci, především norský výrobce Madshus, rakouský Atomic či francouzské značky Rossignol a Salomon. Lyže těchto značek jsou nejčastěji vyhlašovány jako nejlepší, zejména díky množstvím technologií a inovací, které používají při výrobě a v neposlední řadě také díky úspěchům na závodních tratích.