Skokanské lyže, skočky, lyže na skoky

Skokanské lyže neboli skočky - to je naprosto speciální druh sjezdových lyží. Zatímco v ostatních kategoriích se lyže dělily na závodní, sportovní a rekreační, u skokanských lyží nic takového samozřejmě neplatí. V drtivé většině případů jsou skokani na lyžích závodníci a podle toho vypadá i nabídka těchto lyží.
Něco ale přece mají společného se sjezdovými lyžemi - musí mít shodné vlastnosti jako lyže pro sjezd - musí být pevné, rychlé a dokonale vodivé v rovné jízdě. Vodivost je hlavním kritériem; lyže musí dobře držet stopu při počátečním sjezdu.
Tomu napomáhá především speciální konstrukce, vyvážení a také rozměry lyže.
Skočky na první pohled vyčnívají z řady ostatních typů sjezdových lyží, a to především svými rozměry, hmotností, ale také vázáním, ke kterému se připevňuje špice skokanské boty a pata zůstává volná - jednak kvůli technice skoku a také tomu, aby skokan mohl po doskočit do telemarku (což je jedno z kritérií, které se při závodech hodnotí).

Skokanské lyže se samozřejmě vyrábějí i v provedeních pro juniory. Ty jsou o něco lehčí díky odlehčenému jádru, celkově lehčí konstrukci a také většinou kratší délce. Stejně jako skočky pro dospělé závodníky se vyrábějí ze sklolaminátu a mají dřevěné jádro. Musí být dostatečně pevné i dostatečně pružné, aby byly schopné rychlého a přesného rozjezdu a odrazu, aby dobře plachtily při letu a ustály dopad. Toho je docíleno především konstrukcí lyže, protože žádné aerodynamické prvky ani výztuhy nejsou na závodech povoleny. Nemá je tedy ani smysl vyrábět. Výrobci se tedy soustředí na dokonale hladký povrch pláště lyže i skluznice.
Na rozdíl od běžných sjezdových lyží, které žlábky nemají, jich mají skokanské lyže hned několik (tři až pět). Skočky také nemají žádné krojení ani hrany. To vše zajišťuje vodivost při rovné jízdě.

Při výběru skokanských lyží je důležité dbát jak na parametry a zkušenosti lyžaře, tak na podmínky, které jsou dány pro závody a zakazují mnohé nepovolené prvky. Těmi jsou i přílišná délka nebo šířka lyže. Lyže tedy mohou mít délku nejvýše 146 procent výšky skokana a také nemohou být ve špičce širší než jedenáct a půl centimetru. Vzdálenost od špičky lyže ke špičce boty by neměla být větší než 57 procent celkové délky lyže. Váha lyží by neměla být větší než něco málo přes sedm kilogramů. Důležitým prvkem je také vázání s volnou patou, které umožňuje závodníkovi udržet rovnováhu během letu.

Na tyto parametry, přísně stanovené lyžařskou federací, jsou samozřejmě výrobci připraveni, takže běžně nenajdete lyže, které by tato pravidla porušovaly. I tak se ale neustále vymýšlejí nové technologie, které umožní rychlejší a hladký rozjezd a co nejdelší let. Hodně sice záleží na schopnostech závodníka, nicméně na zastaralých lyžích by dnes těžko zvítězil i ten nejlepší. Moderní skokanské lyže mají tedy nejen velmi hladký sklolaminátový plášť a dobře vodivou skluznici, ale také další parametry lyže, přizpůsobené co nejlepšímu výkonu - velmi zaoblené špice a tvar lyže (v přední části je o něco širší než v zadní části, což pomáhá při letu vzduchem).
Většina závodních skokanských lyží se vyrábí na míru podle potřeb a konstituce skokana. Nejznámějšími výrobci jsou Atomic, Fischer a Elan, seženete samozřejmě i jiné značky. Dobré a ne předražené juniorské lyže seženete také třeba od českého výrobce Sporten.